KOCOUR LÍBA

Světlo světa spatřil v roce 1963 v Napajedlech, v národním podniku Fatra, kde si Libuše Niklová všimla měchových trubic ze splachovací nádržky, které se tam vyráběly, tak zvaných husích krků a dostala naprosto geniální a revoluční nápad vytvořit z těchto trubic těla zvířátek a vytvořit tak první ohebnou hračku z plastických hmot na světě. Harmonikového kocoura.

Tento nápad, který si Libuše Niklová nechala patentovat ovlivnil výrobu plastových hraček po celém světě. Patent byl vydán roku 1965 a první sériově vyrábění kocouři sjeli z výrobní linky ve Fatře Napajedla roku 1966. Ten rok se jich vyrobilo úctyhodných 270 000. Jejich výroba probíhala do roku 1970 a vyrobilo se jich více jak 1 200 000. Dnes je to již kultová hračka, kterou navíc okopírovaly země po celém světě. Má ale své neotřesitelné místo i v těch nejprestižnějších muzeích moderního umění na světě. 

Jak to všechno začalo...

Psal se rok 1963 když Libuše Niklová procházela ve Fatře Napajedla okolo vozíku plného měchových trubic ze splachovacích nádržek. Upoutaly ji svojí ohebností a tak dostala nápad který ovlivnil nejen výrobu hraček po celém světě, ale hlavně ovlivnil životy desítek milionů dětí, které si pak s jejími harmonikovými hračkami hrály a v mnoha zemích hrají dodnes. Netrvalo dlouho a Libuše Niklová vytvořila návrh Kocoura pod čílem DR 2371 a první prototyp, Jako první zvířátko navrhla dnes již světoznámého Kocoura a jednu z nejkopírovanějších hraček světa. Na jejím prvním náčrtu je vidět, že původně zamýšlela harmoniku s devíti komorami, ale nakonec se rozhodla pro komor jedenáct. Ještě týž rok podala Libuše Niklová žádost o patent na ohebnou hračku z plastických hmot, první takovou hračka na světě. Schválení patentu trvalo více jak dva roky, ale v půlce roku 1965 byl patent konečně udělen a nic tak nebránilo zahájení jeho výroby. Po dalších několika měsících příprav výroby byla sériová výroba zahájena roku 1966.

Kocour hvězdou výstav...

Hned po vyrobení prvních prototypů byl Kocour přihlášen na několik výstav a veletrhů u nás i v zahraničí a všude sklízel obdiv a různá ocenění. Byly to například tyto pocty: 

Patent...

Libuše Niklová požádala o patent na ohebnou hračku z plastických hmot 27. května 1963. Přihláška dostala číslo 1963-3043 a byla posuzována 780 dní. Ke zveřejnění patentu došlo 15. ledna 1965. A když konečně 15. července roku 1965 došlo k vydání patentu na první ohebnou hračku světa pod číslem 115236, historie hračkářství byla navždy změněna. Ještě dnes výrobci hraček hojně využívají principu takovýchto harmonik, kvůli jejich ohebnosti a stlačitelnosti a tím i využití pískátka, či jiného ozvučení. Byl to naprosto geniální a revoluční nápad. Původní účel tohoto patentu jak jej Libuše Niklová zamýšlela a to jest využítí harmoniky jako trupu převážně zvířátek nebo miminka, na jehož konce lze umístít například hlavu nebo končetiny byl okopírován v nejméně 25 zemích světa.

Výroba...

Na ohebný trup Kocoura byla použita měchová trubice ze splachovací nádržky. Ostatní části – nohy a hlava se vyráběly technologií vytlačování či vyfukovaní do forem. Oči byly ručně malovány a poté ožehovány horkým vzduchem. Na vousy byly použity plastové hadičky.

Sériová výroba Kocoura začala roku 1966 a hned první rok se ho vyrobilo přes 270 000. Další roky se pokračovalo stejným tempem a to ještě roku 1970, kdy se výrobní linka na Kocoura ve Fatře definitivně zastavila. Bylo jich zde nakonec vyrobeno více jak 1 200 000. To je opravdu číslo k neuvěření, ale je tomu skutečně tak a jen to dokazuje jak byl Kocour dětmi oblíbený již od svého zrození.

Místo zrození

Fatra Napajedla, okres Gottwaldov

Délka

19 cm

Výška

19 cm

Materiál

PE

Obal...

Libuše Niklová navrhla i obal, ve kterém se rozložený Kocour prodával. A to jak velmi stylový a poutavý štítek, tak i vnitřní průřezy, do nichž byly jednotlivé díly vloženy.

Není Kocour jako Kocour...

Oči

První kocouři měli žluté oči, a to v letech 1966 a 1967.  V letech 1968, 1969 a 1970 měl Kocour oči zelené. I tady je poznat genialita a perfekcionismus Libuše Niklové a též kvalita české výroby. Ačkoliv má Kocour desítky kříženců po celém světě, žádný jiný nemá tak kvalitně zpracované oči, které vydrží i hrubší zacházení nebo čištění.  V zahraničí se je proto snažili nahrazovat samolepkami nebo je rovnou dělat celé z plastu.

Značení neboli Kocour®

Originální Kocour Libuše Niklové je vždy značen, malým f v kroužku, což je značka výrobce, tedy Fatry Napajedla.

Ale i Kocour® může mít dvě různá značení. Značení se nachází na zadní straně hlavy. Vždy je tedy přítomno malé f v kroužku, ale toto malé f může být doplněno, ale nemusí o číslo patentu. Na levé straně dole je napsáno ČS. PATENT a na té pravé je č. 115236. 

Kocouři s číslem patentu jsou ty starší. Určitě to jsou kocouři z roku 1966, 1967 a 1968. o přesném datumu přechodu na značení bez čísla patentu nemáme záznam.

Harmonikový trup

Kocour se vyráběl s bílou harmonikou, tak jak ho každý zná. Aby ale Fatra rozšířila sortiment, při tom ohromném množství vyrobených kocourů vyrobila i neurčité množství  Kocoura s harmonikou černou a také žlutou, jež je na originálním obalu k hračce. To bylo někdy po roce 1968. Existoval dokonce i prototyp s harmonikou průhlednou, to byl ale jeden z úplně prvních v roce 1964 a bohužel se nedochoval.

Co Kocour umí?

Kocour se prodával v rozloženém stavu, byla to tedy stavebnice, a tak si jej děti musely sestavit, což podporovalo rozvoj jejich myšlení. Prodával se jako stavebnice o čtyřech kusech, i když ve skutečnosti se skládá z kusů osmi. Při stlačení hračka vydává zvuk díky pískátku, jež se vkládalo do varhánkové trubice. Jak řekla sama Libuše Niklová, díky ohebnosti a pískátku může dítě napodobovat plížení, protahování, mňoukání tak, jak to odpozoruje v přírodě, jako by hrálo divadlo s loutkami, na rozdíl od jiných hraček které se pohybují buď na setrvačník nebo klíček, kde je dítě jen pasivním pozorovatelem. Bylo to naprosto geniální a revoluční, žádná taková hračka neexistovala nikde na světě a proto si jeho výrobu osvojili po celém světě. Kocour se navíc vyráběl z velmi odolného a na čištění snadného Polyethylenu (PE). Byl koncipován především pro děti ve věku 3-6 let.

Kocour cestovatelem...

Kocour byl hračkou tak revoluční a pro děti, ale i dospělé tak lákavou, že v něm spatřily potenciál úspěchu i zahraniční firmy. Během pár let si jeho výrobu osvojily firmy po celém světě. To se stalo bez vědomí Libuše Niklové ačkoliv byl její vynález patentovaný, autorské právo bohužel v té době také nikdo neřešil a tak zůstala tato skutečnost dlouho utajena. I když autorského práva se zřejmě lehce obávali a tak Kocoura v každé zemi lehce upravili aby nebyl nikdy totožný. Vznikly tak desítky mutací, které mají jen lehké odlišnosti, jako je barva, ať už těla, hlavy nebo harmoniky a nebo různé úpravy na hlavě, jako je barva očí nebo třeba použitý materiál ze kterého jsou oči vytvořené.

Ačkoli byl Kocour naprostý fenomén svojí doby, okopírovaly ho totiž státy jak na východní straně tak i na západní straně železné opony, což je obrovský unikát, Libuše Niklová o tom neměla ani ponětí. A nebyla sama, o této skutečnosti nevěděl takřka nikdo, pouze Fatra kdysi zjistila, že Kocoura okopírovali v Hongkongu a Maďarsku, ale tyto informace zůstaly víceméně v jejich archívu a na veřejnost se dostaly jen v pár vyročních knihách podniku, kde skoro nikoho neoslovily a to tak, že o nich nevěděl ani člověk, který měl archív Fatry dlouhá léta na starosti. A mezi pár sběrateli hraček se vědělo o několika polských křížencích.

A tak Libuše Niklová za tento unikátní počin, nejen za velmi pravděpodobně první ohebnou hračku z plastických hmot na světě, ale i za ovlivnění výroby plastových hraček po celém světě, nikdy nebyla nijak oceněna a tak se jí ani nedostalo žádného uznání za to, že její Kocour ovlivnil dětství desítek miliónů dětí po celém světě.

Ale naštěstí se objevil jeden badatel, který se rozhodl tuto křivdu napravit. Badatel Lukáš Toman od roku 2012, kdy narazil na prvního zahraničního Kocoura, onoho maďarského, dosud vypátral přes 160 zahraničních mutací harmonikových hraček a tak se rozhodl zpopularizovat Libuši Niklovou a její tvorbu. Jako první výstavu a ukázku tohoto objevu zinicioval výstavu k mezinárodní konferenci ICOM Prague 2022 v Uměleckoprůmyslovém museu, kde spolu s Petrem Niklem uspořádali výstavu s názvem Jak šel kocour do světa: Hračky Libuše Niklové a jejich zahraniční kříženci. Zatím se mu podařilo vypátrat 25 zemí, ve kterých se harmonikové hračky Libuše Niklové vyráběly, v dnešním uspořádání světa je to zemí 45. V některých zemích Kocoura vyráběli třeba i 4 různí výrobci. Z více než 170 mutací harmonikových hraček je více jak 90 mutací Kocoura z 23 zemí světa a je tak jednoznačně nejkopírovanější z celé série harmonikových hraček Libuše Niklové. Pátrání samozřejmě dále probíhá, takže to s určitostí nejsou poslední čísla.

0
DOSUD OBJEVENÝCH HARMONIK
0
ZEMÍ KDE SE HARMONIKY VYRÁBĚLY

Ukázka zahraničních kříženců

Rakousko okolo roku 1969
Španělsko okolo roku 1969
Polsko okolo roku 1970
Polsko okolo roku 1971
Hongkong okolo roku 1970
Tchaj-wan okolo roku 1970
Izrael okolo roku 1970
Vietnam okolo roku 2000

Kocour a jeho originální kamarádi...

Kocour byl prvním zvířátkem, které Libuše Niklová navrhla, ovšem již v patentové žádosti se zmiňuje i o psovi a že touto alternativou není uzavřen okruh možných výtvarných variací. Bylo tudíž jasné, jako že zítra vyjde slunce, že člověk s genialitou a kreativitou Libuše Niklové vytvoří Kocourovi nějaké kamarády. A tak nakonec vzniklo 9 dalších zvířátek s harmonikovým trupem. Jsou to Pes Rafan, Tygr, Pardál, Lev, Lišák, Krokodýl, Beran, Osel a Koza. I tito fešáci byli v zahraničí velmi oblíbení a i oni byli hojně kopírováni a to především v Polsku. Tato originální kolekce je nesmírně ceněna a vyhledávána jak muzei tak i soukromými sběrateli po celém světě. 

Kocour ikonou světového designu...

Kocour byl svého času opravdu úžasnou hračkou, v některých domácnostech stále ještě je, ale dnes hlavně září v muzeích a galeriích jako designový skvost, moderní umění nejvyšší kvality. Originální Kocour Libuše Niklové se již objevil na putovních výstavách na třech kontinentech a všude byl jedním z hlavních exponátů a z těch diváky nejobdivovanějších.

S jistotou víme, že se originální Kocour účastnil výstav v těchto světových muzeích:

Kocourovi se v roce 2020 dostalo obrovské pocty, stal se totiž maskotem 26. generální konference ICOM Prague 2022. Jedná se o největší muzejní akci na světě. ICOM (International Council of Museums) je mezinárodní rada muzeí, jedná se o mezinárodní profesní nevládní organizaci se statutem konzultanta UNESCO. ICOM sdružuje více jak 2000 muzeí ze 138 zemí světa. Tato akce je sým významem pro obor srovnatelná s Olympijskými hrami.

Jako symboly konference bylo zvoleno několik předmětů souvisejících s českou kulturou a historií. Mezi nimi třeba Věstonická Venuše, ovšem hlavní tváří konference se stal harmonikový kocour Libuše Niklové a to právem, je to totiž jeden z nejkopírovanějších českých vynálezů, který znají takřka po celém světě.

K této příležitosti navíc vznikla i poštovní známka, na které je vyobrazena Věstonická Venuše a Kocour Libuše Niklové v moderním pojetí grafika Miroslava Roubíčka, který je autorem grafického vizuálu této konference.

ICOM Prague 2022

Kocour Líba

A to není všechno, Kocourovi se dostalo dalšího ocenění, ICOM se ho totiž rozhodl jako maskota konference dokonce i pojmenovat.

Kocour byl celou dobu znám jen jako Kocour, ačkoliv třeba jeho kamarád pes, dostal od Libuše Niklové jméno Rafan, ovšem on byl jedinou výjimkou mezi těmito harmonikovými zvířátky. Proto se celou dobu označoval jako harmonikový Kocour a tak se ICOM rozhodl ho pojmenovat. Z pár návrhů jména, bylo se souhlasem Petra Nikla vybráno jméno Líba, které navrhl badatel Lukáš Toman. Tento krok navíc oddělí originálního Kocoura Libuše Niklové od jeho zahraničních kříženců.

„Jak jsem se o tomto udělení jména Kocourovi dozvěděl, okamžitě mi naskočilo jméno Líba, bylo to bezprostřední. Poté jsem si zadal důležité podmínky, které muselo jméno splňovat. Hlavní bylo aby to jméno bylo unisex, protože ač je to Kocour, většina lidí ho nazývá kočkou. Důležité taky bylo aby zapadalo mezi jména, které většině svých hraček Libuše Niklová dala, tedy aby bylo z těch šedesátých let. Aby nějak uctilo i Libuši Niklovou a pokud možno aby se používalo i pro domácí mazlíčky. Jméno Líba všechno tohle splňuje na jedničku. Jedná se o zdrobnělinu jména Libuše, Liběna a nebo třeba Libor či Liboslav, je tedy unisex. Zapadá do těch šedesátých let a navíc nejbližší říkali Libuši Niklové Líba. A je to i jméno, které se používalo hlavně dříve i jako jméno pro kočky a kocoury, ale i dnes najdete v domácnostech kočky jménem Líba.“ vysvětlení Lukáše Tomana proč bylo zvoleno právě jméno Líba.

Kocour Líba všude středem pozornosti...

Kocour byl nejen k vidění ve světových muzeích, ale můžete ho spatřit na některých tuzemských výstavách hraček, v muzeích hraček, ale i v muzeích městských nebo muzeích moderního umění či designu po celé naší zemi. A všude je středem pozornosti a budí největší zájem návštěvníků.

Stal se také středobodem mnoha obývacích pokojů jako krásný designový doplněk s nádechem retra. Někde je dokonce Kocour vystaven od svého zakoupení v šedesátých letech, již tehdy byl vnímán jako designový prvek. Jako designovému skvostu se mu dostalo uznání, když byl v roce 2005 zařazen mezi Czech 100 Design Icons a nebo v roce 2012, když ho MoMA zařadila do výstavy Century of the Child: Growing by Design, 1900-2000.

Kocour se objevil také v mnoha mediích, ať již v rozhlase, televizi, novinách, časopisech, či na prestižních webech. A to nejen u nás ale i v zahraničí.

Pocty se mu dostalo i například v Maďarsku, kde se stal hlavní hvězdou oblíbené divadelní hry pro děti Miau v loutkovém divadle Kabóca.

Budoucnost Kocoura Líby...

Ačkoli je Kocourovi takřka 60 let má před sebou zářnou budoucnost. Čeká ho nespočet dalších výstav, kde bude hlavní hvězdou, u nás i v zahraničí. Budou o něm i knihy, pro malé i velké. Ale čeká ho mnohem více dobrodružství, možná se nám i podaří ziniciovat jeho opětovnou výrobu. Tak si to nenechte ujít a sledujte aktuality na tomto webu a na našich sociálních sítích.

Kocour u Vás doma...

Budeme moc rádi když nám pošlete Vaše fotografie Kocoura Líby ve Vašich domovech, ať již retro, dobové nebo novodobé. Na poličkách nebo jak si s nimi hrajete. Uvítáme i Vaše příběhy z dětství nebo i z dospělosti, které jste s Kocourem zažili. 

Máte doma kocoura Líbu, který není v nejlepší kondici? Můžeme Vám ho zrestaurovat.

Nebo máte doma nějakého kocoura, který se Líbovi podobá, ale není to náš český Líba? Dejte nám to prosím vědět.