BUVOL HAUKOLA
Psal se rok 1971, když Libuše Niklová dostala další revoluční nápad a to vytvořit sérii nafukovacích sedačkových zvířátek. Jedním z nich byl dnes již světoznámý Buvol Haukola. Jeho výroba začala roku 1973. Tato geniální hračka slouží i jako dětský nábytek a je dětmi nesmírně oblíbený a to až tak, že se opět vyrábí a jeho oblíbenost stále stoupá. Vyrobilo se jich zatím takřka 900 000.
Buvol Haukola Je dnes již kultovní hračka a díky dlouholeté výrobě si s nim hrálo několik generací dětí. Je ale také ikonou světového designu, kterého mohli obdivovat návštěvníci v těch nějlepších muzeí moderního umění na světě, jako je MoMA v New Yorku či Musée des Arts Décoratifs v Paříži.
Jak to všechno začalo...
Bylo to roku 1971, Libuše Niklová za sebou měla již přes stovku navržených hraček, které se sériově vyráběly a přišla s dalším úžasným nápadem. Nafukovací hračky, které jsou zároveň dětské sedačky, ve tvaru zvířátek. Jedním z prvních takovýchto zvířátek byl právě Buvol Haukola. V roce 1971 vznikl prototyp, který musela vybrat a schválit podniková rada Fatry. Před výrobou ověřovací série probíhala zkouška funkčnosti a líbivosti ve školkách. Po dalších technických úpravách byly hračky vystaveny na Pragoexpu, kde byly představeny široké veřejnosti. Výstavy byly ukazatelem zájmu a uzavíraly se zde kontrakty na další období. V té době ovšem nebyly způsoby výroby, které by se daly použít, ale to pro Libuši Niklovou nebyl žádný problém, právě jí byly Úřadem pro vynálezy a objevy schváleny tři patenty na výrobu vícedílných nafukovacích hraček a tak netrvalo dlouho a roku 1972 podala přihlášku na patent pro svůj další vynález. Na schválení patentu se nečekalo, sedací hračky měly ohromný ohlas, před vypracováním finálního technologického postupu pro výrobu bylo ještě nutné vyrobit 300 až 500 kusů pro ověřovací sérii, která finálnímu zahájení výroby předcházela. Sériová výroba začala již roku 1973.
Patent...
Libuše Niklová požádala o patent na způsob výroby nafukovacích předmětů, zejména dětských sedaček ve tvaru zvířátek, z folií termoplastických hmot 25. srpna 1972. Přihláška dostala číslo 1972-5857 a byla posuzována 1177 dní. Ke zveřejnění patentu došlo 24. června 1974. Patent byl vydán 15. listopadu 1975 pod číslem 160361. Na vydání patentu se nečekalo a výroba sedacích hraček touto novou metodou začala ve Fatře Napajedla již roku 1973. Byl to nový způsob výroby dětských nafukovacích sedacích hraček ve tvaru zvířátek, který by co nejlépe vyhověl nejenom požadované konstrukci, nýbrž také zaručil optimální vlastnosti při používání, jakož i jejich dlouhou životnost. Díky tomuto vynálezu tak mohla Libuše Niklová začít realizovat svoji sérii nafukovacích sedacích hraček v čele s červeným Buvolem.
Výroba...
Libuše Niklová ve spolupráci s technology připravovala zkušební svářecí elektrody, pomocí kterých se vyrábí hračky dodnes. Sériová výroba červeného Buvola tedy začala roku 1973. Na jednoho Buvola je potřeba 21 pracovních operací. Z fólie je třeba vysekat jednotlivé díly, poskládat oči, navařit nafukovací ventilek a jednotlivé díly vysokofrekvenčně svařit k sobě. Každý Buvol se pro ověření funkčnosti nafukuje a pak vyfukuje, pak se teprve skládá a balí. Na jednoho buvola je potřeba 3,4 m2 PVC fólie.
Místo zrození
Fatra Napajedla, okres Gottwaldov
Postup
Postup výroby PVC, tvrdého i měkčeného, ze kterého se vyrábí i nafukovací hračky, včetně Buvola. Ilustrace Vojtěch Kubašta, 1980.
Délka
65 cm
Výška
57 cm
Materiál
Novoplast
Obal...
Buvol byl v sedmdesátých letech balen do čtyřbarevně potištěných tašek s krásnou ilustrací. Buvol váží půl kilogramu a tak tento způsob balení byl při nákupu praktickým řešením. Balení Buvola se časem měnilo a momentálně je na obale fotka, která ho ukazuje nafouknutého v porovnání s velikostí dítěte.
Není Buvol jako Buvol...
Oči
Původní Buvol Haukola měl oči více na straně, novodobý Buvol má oči více do středu.
Držení hlavy
Novodobý Buvol se od toho původního liší také držením hlavy. Má hlavu svařenu k tělu v její dolní části, kdežto původní Buvol ji má svařenu k tělu v její horní části. Díku tomu se liší i rozměry. Původní Buvol má rozměry 65 x 57 cm a ten novodobý 63 x 58 cm.
Značení
Všichni původní nafukovací buvolové jsou značeni u ventilku malým f, tedy značením Fatry, rokem výroby a nápisem MADE IN CZECHOSLOVAKIA. Nově vyrobení buvolové jsou značeni nápisem MADE IN CZECH REPUBLIC.
Barvy
Ačkoliv každý zná Buvola v tradičně sytě červené barvě, později a to hlavně v devadesátých letech se vyráběl i v několika jiných barvách. Například v zelené, modré, fialové nebo černé. V roce 2010 vzniklo také několik kusů transparentních pro účely výstav tvorby Libuše Niklové a Petra Nikla.
A co mládě?
V roce 1976, kdy již Buvol a několik dalších sedacích zvířátek podobných rozměrů slavili úspěch u mnoha dětí i dospělých, navrhla Libuše Niklová u několika zvířátek menší verzi, pro ještě menší děti. U Buvola se jednalo o hračku jménem Buvol malý a byl pro děti od 2 let. Rozměry byl zhruba o polovinu menší než původní Buvol, měřil 33 x 35 centimetrů. Buvol malý, druh 3065 se začal vyrábět v roce 1978 a byl také velmi oblíbený, vyráběl se ještě v devadesátých letech.
Barvy
I Buvol malý měl, hlavně v devadesátých letech několik různých barev.
Co Buvol umí?
Tento nafukovací Buvol je opět geniální výtvor Libuše Niklové, je to další z multifunkčních hraček. Může sloužit jako klasická hračka, ale také jako sedací nábytek nebo také jako hopsadlo, navíc je ozvučený.
- Nafukuje se
- Hopsá
- Píská
- Slouží jako sedátko
Znovuzrození...
Po vydání úspěšné monografie a po uspořádání ještě více úspěčných výstav tvorby Libuše Niklové pojmenovaných 200 dm3 dechu, se povedlo obnovit i výrobu třech sedacích hraček a to Buvola, Slona a Žirafy. Nafukovací Buvol se tedy začal po minimálně jedenácti letech přestávky díky Petru Niklovi opětovně vyrábět roku 2011 po získání certifikátu Bezpečné hračky roku 2010. Vyrábí se stále a jeho oblíbenost stále stoupá.
Buvol cestovatelem...
I nafukovací Buvol se stal objektem zájmu v zahraničí. Například v Polsku přidali malému buvolovi nozdry a naštvaný výraz.
Buvol a jeho kamarádi...
Buvol Haukola má i spousty kamarádů sloužících ke stejnému hlavnímu účelu, tedy umožnit dětem se na ně posadit a zaskákat si na nich. Libuše Niklová navrhla dalších 10 zvířátek vyrobených metodou patentovanou pod číslem 160361. Navíc Slon Vlastík, Žirafa, Prasátko a Lední medvěd mají také mláďata. Hroch se vyráběl pouze jako mládě.
Slon Vlastík
Slon Vlastík je jedním z tria těch nejznámějších nafukovacích hraček Libuše Niklové. I on se objevil na výstavách v Louvre v Paříži nebo MoMA v New Yorku. Slona Vlastíka Libuše Niklová navrhla roku 1972 a začal se vyrábět roku 1974. Jeho opětovná výroba začala roku 2011 spolu s Buvolem Haukolou a Žirafou. Slon Vlastík má i mládě, které se prodávalo pod názvem Slůně. Libuše Niklová ho navrhla roku 1975 a vyrábět se začal roku 1977.
Žirafa
Žirafa je vedle Buvola a Slona tou nejznámější nafukovací hračkou Libuše Niklové. Také byla již vystavována v Louvru a v MoMA. Navržena byla roku 1971 a do sériové výroby se dostala roku 1974. I ona se roku 2011 dočkala opětovné výroby. A jelikož byla od počátku také velmi oblíbená i u ní vzniklo mládě. Navrženo bylo roku 1975 a vyrábět se začalo v roce 1977.
Koník
Koník byl první navrženou sedací hračkou ve tvaru zvířátka, kterou Libuše Niklová navrhla. Navržen roku 1971 a sériové výroby se dočkal roku 1973 stejně jako Buvol. Pouze Koník a Buvol byli zavedeni do výroby roku 1973. Opětovné výroby se dočkal roku 2013.
Housenka
Metr dlouhá Housenka, která je jako jediná pro dvě děti byla navržena roku 1974 a její výroba začala roku 1976. Její opětovná výroba začala roku 2012. Původní Housenka byla zeleno-modrá a její oči byly žluté. V roce 2012 se nejdříve půl roku vyráběla ve třech barvách, ještě červená a žlutá a s dotištěným obličejem, tedy nosem a pusou. Ještě do konce roku 2012 došlo k nápravě a již se vyrábí pouze v originální podobě, jen s malými rozdíly a to s bílýma očima a žluté barvy místo modrě na těle.
Prasátko
Prásátko bylo navrženo roku 1974 a jeho sériová výroba začala roku 1976. Jeho pětovná výroba začala roku 2013. I k Prasátku navrhla Libuše Niklová mládě, to bylo roku 1975 a do výroby se dostalo roku 1977. Dnešní Prasátko je oproti původnímu více růžové.
Lední medvěd
Lední medvěd byl jedním z prvních sedacích hraček ve tvaru zvířátek, kterého Libuše Niklová navrhla. Navrhla ho roku 1971 a do sériové výroby se dostal roku 1974. V roce 1975 k němu navrhla i mládě, které se začalo vyrábět roku 1977.
Lev
Mezi sedacími hračkami ve tvaru zvířátek nemůže chybět ani král zvířat, Lev. Libuše Niklová ho navrhla roku 1974 a sériové vyrábět se začal roku 1976.
Velbloud
Velbloud je jednou ze tří vůbec posledních hraček navržených Libuší Niklovou. Navrhla ho roku 1980 a jeho sériové výroby se už bohužel nedočkala, začal se vyrábět roku 1982.
Nosorožec
I tento Nosorožec je jednou z těch vůbec posledních hraček navržených Libuší Niklovou. Stejně jako Velboud byl navržen roku 1980 a Libuše Niklová se ani jeho výroba nedožila, i on se začal vyrábět až roku 1982. Zajímavostí je, že druhá hračka z této série po Koníkovi byl také Nosorožec, navržený roku 1971, který ovšem zůstal jen ve stádiu prototypu. Jeho nákres je i součástí patentové přihlášky. Rozměrově byl stejný, ovšem s odlišnou hlavou.
Hroch
Hroch je jediný, který nevznikl ve velké verzi, ale pouze jako mládě, tedy pro ty nejmenší děti. Libuše Niklová ho navrhla roku 1976 a do sériové výroby se dostal roku 1978.
Bankovka...
V roce 2020 vydala Státní tiskárna cenin pamětní list v podobě bankovky na které je vyobrazen nafukovací Buvol Libuše Niklové. Jedná se o bankovku hodnoty 2000 nikláků. Pamětní list v podobě bankovky s motivem Buvola je výsledek úzké spolupráce Státní tiskárny cenin, státního podniku a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pamětní list v podobě bankovky STC graficky zpracovala a vytiskla podle návrhu studenta Tuana Vuong Tronga, který použil motivy českého užitého umění, jako způsobu prezentace národního bohatství. V případě pamětního listu Buvol jde o tvorbu Libuše Niklové, autorky nafukovacích hraček ze 70. let 20. století.
Buvol ikonou světového designu...
Nafukovací Buvol je již padesát let úžasnou hračkou, ale v některých domácnostech slouží jako designový prvek. A to samé se děje i v těch nejlepších světových muzeích moderního umění a designu. nafukovací Buvol Libuše Niklové se již objevil na putovních výstavách na třech kontinentech a všude byl jedním z hlavních exponátů a z těch diváky nejobdivovanějších. A ve své sbírce ho mají třeba i v MoMA v New Yorku.
S jistotou víme, že se nafukovací Buvol účastnil výstav v těchto světových muzeích:
- MoMA, Muzeum moderního umění, New York, USA
- Muzeum dekorativních umění, Louvre, Paříž, Francie
- Uměleckoprůmyslové museum, Praha
- MoMAK, Muzeum moderního umění, Kjóto, Japonsko
- Muzeum umění Setagaya, Tokio, Japonsko
- Tojamské prefekturní muzeum umění a designu, Tojama, Japonsko
- Městské muzeum umění Okazaki, Okazaki, Japonsko
- Muzeum moderního umění, Hajama, Japonsko
Buvol Haukola...
Jméno Haukola pochází z katalogu Magnet z roku 1976, tedy z doby kdy se Buvol vyráběl již 3 roky. Kdy a proč se toto jméno vytratilo, přestalo používat není známo. Stejně tak není známo, jestli je to jméno, které Buvolovi dala sama Libuše Niklová.
V řeči indiánů Siouxů znamená Hau kola, zdar příteli.
